Kříž

Českobratrský evangelický sbor ve Volyni

Historie

Českobratrská církev evangelická

vznikla v roce 1918 sjednocením českých evangelických církví augsburského a helvétského vyznání v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V současnosti je druhou největší církví v České republice s přibližně 130 000 členy a 250 sbory rozmístěnými po celém území republiky.

ČCE je ustavena na presbyterně - synodním principu, což znamená, že vedení sborů a církve je v rukou duchovních a volených laiků - presbyterů. Jednotlivé farní sbory jsou samostatné právnické osoby s odvozenou právní subjektivitou. Řídí se církevním zřízením a řády, které jsou schvalovány nejvyšším orgánem církve - synodem.

Evangelický sbor ve Volyni

Deska husova domu

patří spolu s dalšími sedmi sbory do Jihočeského seniorátu. Území sboru je velmi rozsáhlé - Stachy, Vimperk, Prachatice, Netolice, na jihu až po státní hranice - celkem je to 182 obcí.

Sbor ve Volyni byl založen roku 1921. Svého kazatele měl až do roku 1966, od té doby byl administrativně spravován ze Strakonic, Písku, Tábora či Českých Budějovic. Vlastního kazatele si členové volyňského sboru zvolili až v roce 2004, kdy do farářské služby ve Volyni nastoupil Mgr. Hynek Tkadleček. Po svém dvanáctiletém působení ve volyňském evangelickém sboru odešel br. f. Tkadleček farářsky sloužit na Vysočinu. Během roční absence kazatele byl sbor administrován Mgr. Jiřím Ježdíkem, farářem Českobratrské církve v Písku. V srpnu roku 2017 převzala otěže sboru Mgr. Daniela Zapletalová Grollová.

Několik slov o církvi

Českobratrská církev evangelická je církev tradiční i moderní. Tradiční v tom smyslu, že vychází z bohatého odkazu české a evropské reformace, hlásí se k dílu minulých generací, řada jejích členů pochází z rodin, kde se evangelické vyznání dědilo z otců na syny. V současném světě chce však být církví v dobrém smyslu slova moderní. Moderní svým zřetelem na běžný život a jeho každodenní problémy, na složitost doby a mezilidských vztahů. Biblická životní orientace má podle českobratrských evangelíků vstupovat do všech těchto poloh, netýká se pouze nedělního kázání nebo vnitřního duchovního života.

Je to také církev otevřená. Otevřená pro každého i otevřená různým názorům v sobě samé. Je otevřená také ekumenicky, všekřesťansky. Nikdy o sobě netvrdila, že je jediná pravá církev a vždy měla daleko k jakékoli povýšenosti nebo sektářství. Právě naopak, sama se považuje za část jediné všeobecné Církve Kristovy a proto se snaží udržovat dobré vztahy s křesťany všech vyznání.

Konečně je to také první sjednocená církev ve Střední Evropě. Vznikla v roce 1918 spojením luterského a kalvínského evangelického směru a od té doby žije vlastním životem s nepřehlédnutelným postavením ve společnosti. I to svědčí o její otevřenosti a moderním myšlení.

Husův dům

Základní bohoslužebnou i správní složkou je farní sbor. Ty se pak územně sdružují do seniorátů. Nejvyšším orgánem církve je synod, asi stočlenné shromáždění volených zástupců. Práci celé církve řídí synodní rada, rovněž volená. Také jednotlivé sbory mají svoje volené orgány, staršovstva. Ve všech správních orgánech jsou zastoupeni rovnou měrou jak duchovní, tak laičtí členové církve. Také faráři jsou ve sborech voleni. Organizace církve je tedy demokratická.

To nejdůležitější na působení Českobratrské církve evangelické však vyplývá už z jejího názvu: je to snaha o tlumočení evangelia, radostného biblického poselství. Jak věříme, toto poselství je trvale platné, je to stálá hodnota nepodléhající zmatkům a nejistotám doby a především je to životní orientace. Směr, kudy je dobré se ubírat.

Pavel Klinecký farář ČCE - Převzato ze serveru: www.e-cirkev.cz.