Úvod

Bohoslužby

Milé sestry, milí bratři, zdravím vás všechny apoštolským pozdravem:

Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista


Vláda ČR s účinností ode dne 16. března 2020 od 00:00 hod. do dne 24. března 2020 do 6:00 hod. zakázala volný pohyb osob na území celé České republiky a zrušila možnost konat náboženská shromáždění s účastí do 30 osob.

Z tohoto důvodu se v této době nemůžeme společně scházet ke slavení bohoslužeb ani se osobně setkávat při biblických hodinách dětí i dospělých.

Jste však zváni ke společenství online na e-cirkev.cz/online-bohosluzby a denní pobožnosti na rozhlasovém kanále ČCE, který může kdokoliv odebírat automaticky. Poběží každý den.

Je možné také sledovat a sdílet pravidelné denní úvahy na soundcloud.com/user-41012488, nebo přímo zde na webových stránkách.

Česká televize se nově chystá přenášet bohoslužby každou neděli od 10.00 na ČT2; známé je už i vysílací schéma pro Velikonoce.


Denní úvahy



Milé sestry, milí bratři.

I přes situaci, která nepřeje osobním setkáním, není náš „Husův dům“ uzavřen. Sborový dům je otevřen pro každého z vás (při setkání dodržíme všechna doporučená hygienická opatření)

Pokud vás současná společenská situace zneklidňuje a rádi byste o ní i o jiných svých starostech hovořili s farářkou Daniela Zapletalovou Grollovou, je možné mne kdykoliv kontaktovat na telefonním čísle: 732 971 981. Rozhovor můžeme vést telefonicky nebo vás mohu přijet navštívit (při setkání dodržíme všechna doporučená hygienická opatření).


Zamyšlení

Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista.

Ž 139, 23n

Bože, zkoumej mě, ty znáš mé srdce, zkoušej mě, ty znáš můj neklid, hleď, zda jsem nesešel na cestu trápení, a po cestě věčnosti mě veď!

♫ 207 Noc temnou přečkavše

Modlitba: Pane Bože, děkujeme za Tvůj hlas v nás. Ozýváš se, chceš mít s námi vztah, snažíš se, abychom o Tobě věděli, s Tebou počítali. Chceme pro Tebe udělat v sobě místo. Nejen někde v koutku, ale v tom hlavním sále nás samých. Ty sám víš, jak je tam přeplněno, zakrámováno. Co všechno je důležitější. Prosíme o odvahu uklízet, třídit, opouštět zbytečné, zvlášť teď je k tomu doba příhodná. Chceme Ti, Pane Bože, udělat místo, právě jsme začali. Amen

První čtení: Jon 1-2 kapitola

♫ 672 Dej nám moudrost, odvahu

Evangelium: Mk 4, 35-4

Téhož dne večer jim řekl: „Přeplavme se na druhou stranu!“ Opustili zástup a odvezli ho lodí, na které byl. A jiné lodi ho doprovázely. Tu se strhla velká bouře s vichřicí a vlny se valily na loď, že už byla skoro plná. On však na zádi lodi na podušce spal. Učedníci ho probudí a řeknou mu: „Mistře, tobě je jedno, že zahyneme?“ Tu vstal, pohrozil větru a řekl moři: „Zmlkni, utiš se!“ I ustal vítr a bylo veliké ticho. Ježíš jim řekl: „Proč jste tak ustrašení? Ještě nemáte víru?“ Zmocnila se jich veliká bázeň a říkali jeden druhému: „Kdo to jen je, že ho poslouchá i vítr i moře?“

Pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši. Amen

Připozdívá se. Ježíš se rozhodne přeplavit Galilejského jezera, které je v evangeliích nazýváno "mořem", kamsi na druhou stranu. Není to výlet, k němuž patří slunce a krásné počasí.

Je večer a Pán Ježíš je unavený. Být celý den s lidmi je namáhavé (to by potvrdili v posledních dnech mnozí dobrovolníci i ti, kdo riskují pro druhé své životy); a tak, jak dovedl být s lidmi Ježíš, bylo zřejmě ještě namáhavější. Ježíš si potřebuje odpočinout od lidí, kterým se doslova rozdává.

Jeho učedníci jakoby teď převzali iniciativu, zařizují odvoz, berou do ruky vesla, zatímco On usne na zádi lodi na nějakém polštáři. A pak to přijde. Zvedne se vítr, vlny se valí do lodi, loď je unášena kdovíkam a vody v ní přibývá. A Ježíš spí. Situace je vážná, učedníci čím dál víc vyplašení a On si klidně spí. To je důvěra. Spát uprostřed noci, uprostřed vln, v ohrožení života, v tom je důvěra. Ježíš se nebojí o svůj život, Ježíš se odevzdává do Boží ruky. Je to taková důvěra, ve které je kus krásné křesťanské lehkomyslnosti, co se týče starostí o sebe… Bouře ho neprobudila, tak ho probouzejí ti, kteří ho chtějí následovat. Na záď lodi je nedohání víra, ale strach

Být na jejich místě, co uděláme? Možná voláme se stejnou hořkostí a hněvem, kterou zaslechneme v jejich volání: Mistře, Tobě je jedno, že zahyneme? Strach o životy blízkých i vzdálených, o vlastní život, ale také výčitka, že Ježíši na nich nezáleží. Mistře, Tobě je jedno, že zahyneme? Nebo dnes možná spíš: Mistře, Tobě je jedno, co potkalo celý svět? Mistře, Tobě je jedno, že je tu tolik nemocných, že už si pandemie vybrala své oběti a stále útočí? Tobě je jedno, že to odskáčou ti nejslabší? Že se lidé začínají strachovat nejen o své zdraví, ale třeba i o to, jak vyjdou s penězi?

Učedníci se namáhali, aby ho odvezli lodí, kam si přál, a On - když jde do tuhého, nedělá nic. Je ti jedno, že zahyneme? Vždyť tady se dějí věci, uf a je jedno, jestli nás to paralyzuje nebo vede k horečnaté aktivitě – je nečas, fouká vítr a odvane nás, kam nechceme!

Rozespalý Ježíš tenkrát učedníkům nevysvětloval, že mu nejsou lhostejní, že mu na nich záleží. Svá slova využil k boji s tím, co je sužovalo. Pomohl od smrtelného strachu, úzkosti, že nepřežijí. Vstal, pohrozil větru a řekl moři: Zmlkni, utiš se! I ustal vítr a bylo veliké ticho. Tímto divem odpověděl Pán na jejich strach a nedůvěru. A tenhle div se udál právě v bouři.

Taky jsme v bouři. Stejně jako učedníci i my dnes veslujeme, snažíme se čelit vlnám, které přicházejí. Nevíme, co bude dál. Jsme nesví. Zjišťujeme, kolik ne/máme sil. Snažíme se nějak pomáhat uprostřed pandemie, minimálně respektovat nařízení vlády a odborníků. Když to s námi začne lomcovat, utíkáme se na záď k Božímu Synu.

A když nám dojde, že si můžeme dovolit to všechno, co v nás pracuje, v rozhovoru s Bohem vyklopit, přichází první úleva.

Můžeme v modlitbě taky děkovat za všechny, kteří pracují ve prospěch druhých. Děkovat za všechny, kdo přispívají ke konstruktivnímu řešení dnešní situace. A prosit za pozůstalé rodiny a lidi v karanténě a rizikové skupiny, za zdravotníky a prodavače a řidiče a mnohé další…

A když přijmeme, že Bůh je v tom s námi, přichází druhá úleva. Bůh na nás nekouká kdesi shora, ale je přítomný. Nechce bolest, nechce strach ani lidská neštěstí. Vede ruce lékařů a zdravotních sester, dává ochotu a sílu těm, kdo riskují svůj život, abychom třeba měli kde nakoupit, a stojí na straně těch, kdo jsou slabí, smutní, vystrašení, v karanténě…Je s námi.

A od Něj pak zaznívá i nám „Proč jste tak ustrašení? Ještě nemáte víru?“ Právě v takových situacích, kdy se ukazuje naše křehkost (kdy tryskají naše emoce nebo jsme až příliš v klidu a svět venku se nás netýká) je třeba být s tím, kdo nám pomáhá s rovnováhou - zbavuje smrtelného strachu a zároveň nás vybízí k aktivitě. Tou by mohlo být právě nejen šití roušek a dobrovolnictví a posílání peněz atd. (milování bližního), ale právě třeba četba Písma či modlitba (milování Boha). Bůh nám poeticky řečeno otevírá srdce pro svět a svět zve do našeho srdce. A dává sílu a povzbuzuje (ke každému dobrému skutku i slovu).

Můžeme to v Bibli číst znovu a znovu: Bůh je s námi (Immanuel), doslova jede v tom s námi. A cesta s Ním znamená, že nás neopouští. Ani ve strachu, ani v nemoci, ani v nejistotě, ani v našich nedokonalých snahách. Cesta s Ním znamená také znova a znova otevírá otázku – má navrch strach nebo víra? A cesta s Ním přináší i ujištění, že Jeho ruce nás utkaly v matčině lůně, nosí nás dnem i nocí a jednou s Ním doplujeme kamsi na druhý břeh. Amen

♫ EZ 200 V Tvé síle, Pane Bože můj

Přímluvné modlitby: Pane Ježíši Kriste, prosíme za všechny unavené, nemocné, vyděšené. Prosíme za lidi staré, zvlášť za ty, které známe.

Přimlouváme se za všechny, kdo pečují o druhé, za lékaře a zdravotníky, za prodavačky a řidiče, za novináře, za ty, kdo chodí do práce a vystavují se riziku.

Prosíme o trpělivost a sílu ve vztazích mezi rodiči a dětmi. Prosíme ať důvěra a láska vítězí nad strachem, smutkem a nedůvěrou. Do svých tichých modliteb vkládáme své další prosby:… V důvěře tvých dětí společně voláme: Otče náš, … Amen

Slovo do příštích dnů: Mt 6, 34a

Nedělejte si tedy starost o zítřek; zítřek bude mít své starosti.

Požehnání: Iz 41,10

Neboj se, vždyť já jsem s tebou, nerozhlížej se úzkostlivě, já jsem tvůj Bůh. Dodám ti odvahu, pomocí ti budu, budu tě podpírat pravicí své spravedlnosti.


Modlitba od Jana Graubnera

Aktuálně

Aktuálně neprobíhají žádné události

Připravujeme

Aktuálně nejsou připravovány žádné události

Pravidelný týdenní program

  • Biblická hodina pro děti se koná ve čtvrtek od 16:15 hodin
  • Biblická hodina pro dospělé se koná v pondělí od 19:00 hodin
  • Bohoslužby se konají v neděli od 10:00 hodin

Historie

Českobratrská církev evangelická

vznikla v roce 1918 sjednocením českých evangelických církví augsburského a helvétského vyznání v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V současnosti je druhou největší církví v České republice s přibližně 130 000 členy a 250 sbory rozmístěnými po celém území republiky.

ČCE je ustavena na presbyterně - synodním principu, což znamená, že vedení sborů a církve je v rukou duchovních a volených laiků - presbyterů. Jednotlivé farní sbory jsou samostatné právnické osoby s odvozenou právní subjektivitou. Řídí se církevním zřízením a řády, které jsou schvalovány nejvyšším orgánem církve - synodem.

Evangelický sbor ve Volyni

patří spolu s dalšími sedmi sbory do Jihočeského seniorátu. Území sboru je velmi rozsáhlé - Stachy, Vimperk, Prachatice, Netolice, na jihu až po státní hranice - celkem je to 182 obcí.

Sbor ve Volyni byl založen roku 1921. Svého kazatele měl až do roku 1966, od té doby byl administrativně spravován ze Strakonic, Písku, Tábora či Českých Budějovic. Vlastního kazatele si členové volyňského sboru zvolili až v roce 2004, kdy do farářské služby ve Volyni nastoupil Mgr. Hynek Tkadleček. Po svém dvanáctiletém působení ve volyňském evangelickém sboru odešel br. f. Tkadleček farářsky sloužit na Vysočinu. Během roční absence kazatele byl sbor administrován Mgr. Jiřím Ježdíkem, farářem Českobratrské církve v Písku. V srpnu roku 2017 převzala otěže sboru Mgr. Daniela Zapletalová Grollová.

Několik slov o církvi

Českobratrská církev evangelická je církev tradiční i moderní. Tradiční v tom smyslu, že vychází z bohatého odkazu české a evropské reformace, hlásí se k dílu minulých generací, řada jejích členů pochází z rodin, kde se evangelické vyznání dědilo z otců na syny. V současném světě chce však být církví v dobrém smyslu slova moderní. Moderní svým zřetelem na běžný život a jeho každodenní problémy, na složitost doby a mezilidských vztahů. Biblická životní orientace má podle českobratrských evangelíků vstupovat do všech těchto poloh, netýká se pouze nedělního kázání nebo vnitřního duchovního života.

Je to také církev otevřená. Otevřená pro každého i otevřená různým názorům v sobě samé. Je otevřená také ekumenicky, všekřesťansky. Nikdy o sobě netvrdila, že je jediná pravá církev a vždy měla daleko k jakékoli povýšenosti nebo sektářství. Právě naopak, sama se považuje za část jediné všeobecné Církve Kristovy a proto se snaží udržovat dobré vztahy s křesťany všech vyznání.

Konečně je to také první sjednocená církev ve Střední Evropě. Vznikla v roce 1918 spojením luterského a kalvínského evangelického směru a od té doby žije vlastním životem s nepřehlédnutelným postavením ve společnosti. I to svědčí o její otevřenosti a moderním myšlení.

Základní bohoslužebnou i správní složkou je farní sbor. Ty se pak územně sdružují do seniorátů. Nejvyšším orgánem církve je synod, asi stočlenné shromáždění volených zástupců. Práci celé církve řídí synodní rada, rovněž volená. Také jednotlivé sbory mají svoje volené orgány, staršovstva. Ve všech správních orgánech jsou zastoupeni rovnou měrou jak duchovní, tak laičtí členové církve. Také faráři jsou ve sborech voleni. Organizace církve je tedy demokratická.

To nejdůležitější na působení Českobratrské církve evangelické však vyplývá už z jejího názvu: je to snaha o tlumočení evangelia, radostného biblického poselství. Jak věříme, toto poselství je trvale platné, je to stálá hodnota nepodléhající zmatkům a nejistotám doby a především je to životní orientace. Směr, kudy je dobré se ubírat.

Pavel Klinecký farář ČCE - Převzato ze serveru: www.e-cirkev.cz